O Filípkovi
16. 4. 2006
Když jsem si Filípka přinesla domů, byl celý vystrašený z nového prostředí. Ale po chvilince už se šel napít. To mně ohromně potěšilo, protože jsem si myslela, že to nezná, a budu ho to muset učit. Začínal pomalinku i jíst, což jsem také byla ohromně ráda, protože jsem se bála, aby nebyl nějak nemocný. Chvilinku jsem tam s mamkou a kamarádkou u něho seděla a potom jsem šla s kamarádkou pro nějaké morčecí potřeby k ní domů. Tam jsme dělali oslavu jejímu morčátku Kvídovi, a na uvítanou jsme udělaly dort i pro Filípka. Když jsem přišla domů, tak jsem mu to tam všechno dala a mamka mně řekla, že nedělá nic jiného než že žere. Ať prý mu to tam nedávám všechno, nebo praskne. Tak jsem mu pár surovin ubrala, protože asi nebyl zvyklí, na tak moc stravy. Od kamarádky jsem si druhý den ještě půjčila chaloupku pro Flilípka, aby se měl kam schovat. To se mu líbylo, protože před tím, měl chaloupku jen z krabice. Tuto chaloupku může hlodat. Asi o 3 dny později jsem s dědou vyrobila takové plátky z umělé hmoty. Udělali jsme to hlavně proto, že běhal a vyhazoval hobliny z klece. Dědu napadlo, že by jsme mu mohli udělat poličku, pod kterou by si zalézal. To jsme mu tam dali, a hned byl tam. Myslím, že se mu tam celkem líbí... To jsem ráda... Příjemnou podívanou vám přejí Filípek a Kristyna
filipek
(lenka, 16. 8. 2007 8:22)